PŮVOD, DOMESTIKACE A POUTO K ČLOVĚKU

Holub domácí je původem potomek svého divokého předka - holuba skalního, a také ztracených domácích holubů. Žije prakticky po celém světě. Holubi, které vidíme ve městech, jsou zdivočelí domácí holubi, tedy domestikovaná zvířata. To je taky důvod, proč se drží v blízkosti člověka. Navíc městské budovy a sochy jim v podstatě nahrazují jejich přirozené prostředí, což jsou skály a útesy. 

V Itálii jsme pozorovali holuby nejen ve městech, ale také na plážích a především v hojném počtu sídlící na skalních útesech přímo nad mořem.

Soužití holuba s člověkem začalo nejspíš již v době, kdy spolu sdíleli skalní skrýše. Již tehdy došlo nejspíš k prvním domestikačním pokusům. Bystré smysly holuba skalního varovaly člověka před hrozícím nebezpečím. Později, při přechodu člověka k polnímu hospodaření, se k němu holubi přidali a sbírali zrní kolem vesnic. Začali hnízdit na lidských stavbách, které mu nahrazovaly nedostatek skalních hnízdišť. Člověk naopak vybíral vejce a mláďata z hnízd. Později se přidružily i podněty náboženské a holub se stal obětním a kultovním zvířetem. Někdy byl dokonce i uctíván. Ve svých zásnubních projevech a v přísné monogamii holuba skalního člověk viděl symbol lásky, míru a plodnosti. Holub se tak stal posvátným zvířetem pohanů a později symbolizoval nebeský mír u velkých náboženství (křesťanství, islám a židovství). Zdomácnění holuba proběhlo již v Přední Asii. Odtud se rozšířil jeho chov do Egypta a do dalších zemí v oblasti Středozemního moře a dále do Asie. 

Holub domácí je společenský, žije v hejnech a hnízdí v koloniích. Kolonii ovládá několik nejsilnějších samců. Je to výborný letec a má výborně vyvinutý orientační smysl a silný pud vracet se do rodných míst. Díky tomu byli holubi využíváni jako poštovní doručovatelé. 

Za druhé světové války se poštovní holubi využívali naprosto běžně kvůli své rychlosti, kdy byli schopni uletět až 120 kilometrů za hodinu. Například jen v britské armádě sloužilo více než 250 tisíc speciálně vycvičených ptáku, kteří přepravovali primárně tajné depeše. Nekteří z nich se dokonce dočkali ocenění za své zásluhy. 

I přes svůj přínos, zásluhy a silné pouto k člověku je nyní holub zvíře opuštěné, nevztahuje na něj zákon na ochranu zvířat jako na jiné ptáky a zachází se s ním jako se škůdcem.