EXKURZE DO AUGSBURGU

Je 9. února 3:00 ráno a my nasedáme do auta. Čeká nás dlouhá cesta s cílovou destinací Augsburg.

Na místo přijíždíme (s jednou delší přestávkou a pár krátkými) kolem 12. hodiny. Na hotelu se tedy moc neohřejeme. Ve 13:00 už nás čeká exkurze do místních holubníků.

Průvodkyně nám dělají dvě slečny. Komunikace probíhá v angličtině. Obě dvě mají na starost chod a správu holubníků, kterých je v tomto městě celkem 12. a 13. je zrovna ve výstavbě. Zaměstnankyně dohlížejí na to, aby vše fungovalo tak, jak má.

Se servisem pomáhá řada dobrovolníků. Mezi ně patří například lidé v důchodu a nebo studenti. Dobrovolnická činnost je zde běžnou záležitostí.

Jako první navštívíme holubník v podkroví místní radnice. Vyjdeme po schodech nahoru a slyšíme vydatné vrkání. Slečna, která je zároveň i vedoucí a má pod sebou některé další zaměstnance, zaklepe několikrát na dveře. Vrkání postupně utichne, místo toho se ozve třepot křídel a my vcházíme dovnitř. Prázdný prostor je čistý, uklizený, bez jakéhokoliv zápachu. Holubi posedali na okolní střechy a trpělivě čekají, až se zase odklidíme z jejich obydlí. Takhle to dělají vždycky, když přijdou ošetřovatelé. Poté se zase vrátí zpátky do holubníku.

V holubníku tráví opravdu velkou většinu dne. Mají zde zásobníky na zrní, díky kterým není třeba do holubníku docházet každý den a také pitnou vodu. Podlaha je pokrytá pilinami, které usnadňují čištění a po stěnách jsou připevněny dřevěné police, které slouží jako budníky (= místa k hnízdění). Hnízda jsou tvořena slámou, která holubům vystačí na jejich výstavbu. V některých leží vajíčka, většinou již jen atrapy ( plastová vejce naplněná pískem neboli podkladky).

Pokračujeme dál v prohlídce. Nyní máme možnost navštívit holubník, který se nachází přímo v útulku Tierheim Augsburg. Je to malý domeček, jednoduše přestavěný na holubník. Kousek od něj je voliéra, kde našli domov holubi, kteří mají nějaký zdravotní handicap - ať už dočasný nebo trvalý. Ti, kteří budou schopni opět létat, budou vypuštěni zpátky do městského holubníku. O všechna zvířata včetně holubů se stará místní veterinář, který zde pravidelně dochází.

Jsme překvapeni, když se dovídáme o zákonech na ochranu zvířat, které platí v celém Německu. Víte, že je nelegální holuba zabít, ale také ho nahánět po ulici a zbytečně ho stresovat? Tak přesně tohle mi vysvětluje naše průvodkyně a zaměstnankyně útulku a dodává: ,,It's a crime."

Zajímavostí je, že při prohlídce dalších prostor útulku, kde se nachází různí zvířecí obyvatelé - králíci, osmáci, apod., nám je vysvětleno, že králíka si nemůžete pořídit jednoho, ale musíte mít vždy alespoň dva. Ano, jako domácí mazlíčky. Pořízení jednoho je nelegální. Od dětství chovám králíky a vím, že jsou velice společenští. Potřebují buď společnost jiného jedince, a nebo každodenní pozornost člověka. Je opravdu běžné, že si lidé pořídí králíka například jako zpestření pro děti a po čase je to omrzí. Králík pak zůstane osamělý, nešťastný, zavřený v kleci a bez lidského kontaktu...

Na řadě je nyní prohlídka věžového holubníku. Ano, je to právě ten proslulý augsburgský typ, který navrhl sám Rudolf Reichert, který stál při zrodu celé této myšlenky humánní regulace holubů ve městech za pomoci holubníků. Vznikl tak koncept augsburgský model, který se stal inspirací pro další německá města a další evropské státy.

Ve sloupu, kde je zároveň zabudováno schodiště, jsou po stranách umístěny prostředky potřebné pro úklid a údržbu holubníku. Po točitém schodišti vyleze nahoru díky dostatečnému prostoru bez problému i dospělý muž. V podlaze se nachází poklop s dvířky, kterým se protáhneme nahoru. Holubi opět včas zvětřili blížící se návštěvníky a všichni už posedávají na okolních stromech. Holubník zvenku působí velice majestátně. Po levé straně je trávník a menší vodní tok (díky tomu není zapotřebí doplňovat do holubníku vodu), po pravé straně chodník a cesta. Stojí v městském parčíku, kde krásně zapadá a zároveň zpestřuje své okolí.

Jako poslední ještě zavítáme do staré budovy, v jejíž věži je opět holubník, kterému se říká půdní. I tento je velice jednoduše a prakticky zařízen. Vletovými otvory jsou částečně zabedněná okýnka, aby sloužily tak akorát holubům při průletu dovnitř a ven a znemožnily tak přístup predátorům.

Poté se již s úsměvem loučíme a srdečně děkujeme za ochotu a odpovědi na všechny naše dotazy a ještě mnohem víc.